Živočichové

Fauna Českého krasu je velmi bohatá. Velké zastoupení mají především druhy stepí a lesostepí, a druhy obývající krasové dutiny, jeskyně a štoly. Na území CHKO je v současné době potvrzen výskyt 165 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho je 23 druhů ohrožených kriticky. Velmi významný je především výskyt letounů – netopýrů a vrápenců, kterých zde žije 21 druhů, což jsou ¾ ze všech druhů ČR. Díky přítomnosti stepí a zachovalých listnatých lesů tu žije řada jedinečných druhů bezobratlých. Pozornému oku jistě neunikne největší brouk Evropy – roháč obecný.

Netopýři a vrápenci mají ke speciálním podmínkám krasu velmi úzký vztah. Mezi běžné druhy patří netopýr černý, netopýr vodní, netopýr velký, netopýr řasnatý, netopýr ušatý, netopýr dlouhouchý a netopýr večerní.

Početnost vrápence malého v posledních letech pomalu roste; naopak velký početní úbytek zaznamenáváme u netopýra velkého. Raritou je zdejší dosud jediné pozorování vrápence velkého na území Čech a výskyt netopýra parkového. Nově zde byla nalezena letní kolonie netopýra severního.

Mezi největší vzácnosti patří zbytková původní populace sysla obecného na loukách u Loděnice, kde přežívá posledních 30 až 40 jedinců. Častěji než v okolní krajině se zde můžeme setkat s jezevcem lesním a kunou skalní. Především jezevec dokáže pro své nory využívat i menší krasové dutiny a oběma druhům vyhovuje členitý ráz zdejšího terénu. Trvalým obyvatelem lesů se v posledních letech stalo prase divoké, jehož hojnější výskyt představuje nebezpečí pro některé druhy vzácných rostlin, které poškozuje rytím. V posledních letech se do Českého krasu dostal i psík mývalovitý, z farem uniklý norek americký, daněk skvrnitý a muflon, který byl původně vysazen mimo oblast. Rozšiřuje se jelen evropský.

Avifauna je díky bohatým hnízdním příležitostem početnější než v sousedních oblastech, zejména pokud jde o pěvce. Převažují zde lesní a křovinné druhy ptáků, z nichž nejvýznamnější jsou datel černý, žluna zelená a šedá, lejsek malý, skřivan lesní, v oblasti pravidelně hnízdící včelojed lesní a holub doupňák. Zcela vzácně zde zahnízdí také ostříž lesní nebo luňák červený. Ze stepních ptáků je potřeba jmenovat především křepelku polní, pěnici vlašskou a ojedinělé zahnízdění dudka chocholatého poblíž Šanova kouta. Druhy vázané na skalnatý terén jsou zastoupeny především kavkou obecnou a poštolkou obecnou, hnízdí zde několik párů výra velkého a velmi vzácně bělořit šedý. Za zmínku také stojí každoroční zimní výskyt zedníčka skalního především v lomu na Chlumu.

Skupina plazů je specifická zejména hojnějším výskytem užovky hladké, při Berounce a jejím přítoku Kačáku také užovky podplamaté i obojkové. Na jediné lokalitě v Českém krasu momentálně žije ještěrka zelená, jejíž výskyt zde představuje z biogeografického hlediska propojení mezi populacemi z Křivoklátska a středního Povltaví.

Obojživelníci jsou i přes poměrně silné znečištění vod zastoupeni mlokem skvrnitým, čolkem obecným, rapidně ubývajícím č. velkým a ojediněle také chladnomilnějším č. horským. Je zde možné nalézt až osm druhů žab. Mezi nejvýznamnější patří silná populace skokana skřehotavého v údolí Berounky a vcelku častá ropucha obecná a zelená. Aktuálně se na mnohé dříve neznámé lokality začíná šířit skokan štíhlý, kdežto jemu příbuzný skokan hnědý naopak ustupuje.

Rybí fauna je patrně nejbohatěji zastoupena v potoce Kačáku. V roce 1989 zde při odlovu u Hostimi bylo zjištěno devět druhů ryb, mezi nimi i úhoř říční a vranka obecná. Kriticky ohrožený rak kamenáč byl hojný v Radotínském potoce až do roku 2017, kdy zde byl zaznamenán výskyt račího moru. V zatopených lomech Velká a Malá Amerika se vyskytuje vysazený rak bahenní.

Z hmyzu jsou typicky zastoupeny především teplomilné a suchomilné druhy, jinak rozšířené hlavně v jižní a jihovýchodní Evropě. Mnohé skupiny jsou vázány na specifická stanoviště Českého krasu, např. na kamenité sutě, vápencové skály, větší množství lesní opadanky, ztrouchnivělé dřevo apod.

Z význačnějších xerotermních střevlíkovitých druhů v území žije střevlíček Notiophilus germinyi, nalézaný v okolí Karlštejna, Srbska a v Radotínském údolí, vzácní střevlíci rodu Harpalus, dále noční druh Bradycellus verbasci žijící na kořenech rostlin. Dosti rozšířený je v Českém krasu potemník Platydema violaceum, považovaný na území Čech za vzácného brouka. Z chráněných brouků byli v Českém krase také na několika lokalitách zjištěni silně ohrožený zlatohlávek huňatý, který se během posledních let v teplých oblastech šíří a je tak v CHKO poměrně hojný, a méně hojný zdobenec zelenavý (Gnorimus nobilis), dále pak ohrožený krajník hnědý (Calosoma inquisitor), roháč obecný (Lucanus cervus) či zlatohlávek skvostný (Potosia aeruginosa). Vyskytuje se zde i vzácný vrubounovitý brouk Sisyphus schaefferi, který v posledních letech poměrně dosti expanduje především díky rozšiřování vhodných stanovišť managementovou pastvou ovcí.

Dlouhou tradici má v Českém krasu průzkum motýlů, doposud je známo přes 1800 motýlích druhů. Vedle mnoha nenápadných a obtížně rozlišitelných druhů zde žijí velcí a nápadní motýli jako otakárci, batolci, martináči, bělopásci a další. Celorepublikově ustupující okáč skalní  byl potvrzen naposled v roce 2007 na skalních stepích národní přírodní památky Zlatý kůň.

​​​​​​​​​​​​​​

Zvlášť úzký vztah k vápencovému podkladu mají měkkýši, vyskytuje se jich zde více než 100 druhů. Většinou se jedná o nenápadné druhy jako ovsenka skalní (Chondrina avenacea), kuželovka skalní (Pyramidula pusilla) nebo pro povodí Berounky endemická vřetenka lesklá (Bulgarica nitidosa). Berounka je domovem kriticky ohroženého velevruba malířského.

Pavouky reprezentují např. vzácný teplomilný stepník rudý (Eresus cinnaberinus) a stepník černonohý (Eresus sandaliatus), sklípkánci Atypus affinis a Atypus piceus či pestře zbarvená skákavka rudopásá (Philaeus chrysops).